Uzemnění fotovoltaiky

Kolem uzemnění konstrukce fotovoltaiky je spousta zmatků. Hodně lidí to bere stylem, že hlavně něco někam připojí, a tím to pro ně končí. Jenže právě tady vznikají chyby, které se nemusí projevit hned, ale až při poruše, přepětí nebo bouřce.

U fotovoltaiky nejde jen o to, jestli je konstrukce uzemněná, ale hlavně kam je připojená, jestli je v jednom společném systému s domem a jestli tím nevznikne nebezpečný rozdíl potenciálů.

Z pohledu norem se tady potkávají hlavně tři základní oblasti. ČSN 33 2000-7-712 řeší přímo fotovoltaické systémy a obsahuje i část věnovanou uzemnění a ochranným vodičům. ČSN 33 2000-5-54 řeší uzemnění, ochranné vodiče a pospojování obecně. A ČSN EN 62305 řeší ochranu před bleskem, tedy i situace, kdy je na objektu hromosvod a musí se posoudit oddálená vzdálenost mezi LPS a fotovoltaikou.

Právě proto si člověk ve skutečnosti nemůže jen vybrat, jestli konstrukci připojí na MET nebo na hromosvod. Pokud je na objektu hromosvod, nejdřív se musí vyhodnotit vztah fotovoltaiky k systému ochrany před bleskem. Pokud vyjde oddálená vzdálenost, konstrukce se běžně řeší přes ochranné pospojování a hlavní ochrannou přípojnici. Pokud nevyjde, fotovoltaika už se musí řešit jako součást ochrany před bleskem. Tady nejde o pocit ani o zvyk montéra, ale o výsledek návrhu podle norem.

1. Nejlepší varianta je konstrukce na MET a případně i doplňkový zemnič, ale vše propojené do jednoho systému

Za mě je nejlepší řešení to, když je konstrukce panelů připojená na MET, tedy hlavní ochrannou přípojnici objektu, a pokud chci uzemnění ještě zlepšit, mohu udělat i doplňkový zemnič u fotovoltaiky, třeba zemnicí tyče propojené pásovinou. Důležité ale je, že ten doplňkový zemnič nesmí být samostatný ostrov, ale musí být propojený s hlavním uzemněním objektu.

Tohle přesně odpovídá logice ČSN 33 2000-5-54, která stojí na společném uzemnění a pospojování objektu, ne na vytváření oddělených zemí bez návaznosti. U fotovoltaiky na to pak navazuje ČSN 33 2000-7-712, která řeší uspořádání uzemnění a ochranných vodičů přímo pro FV systémy.

2. Velmi dobrá a běžná varianta je konstrukce připojená pouze na MET

Druhá nejlepší varianta je klasické připojení konstrukce na MET bez dalšího samostatného zemniče. I to je v praxi velmi dobré a často naprosto správné řešení.

Konstrukce je součástí ochranného pospojování objektu, není ponechaná bokem a při poruše nebo přepětí není na jiném potenciálu než zbytek instalace. Pokud je dodržena oddálená vzdálenost od hromosvodu, nebo na objektu hromosvod vůbec není, je tohle často správná cesta. Z hlediska norem je to pořád logika společného uzemnění a pospojování podle ČSN 33 2000-5-54 a požadavků na FV část podle ČSN 33 2000-7-712.

3. Konstrukce připojená přímo na hromosvod

Tady je potřeba říct jednu zásadní věc. To, že tuto variantu nedávám na první místo, neznamená, že je špatně. Jen to není něco, co si člověk vybírá libovolně.

Pokud je na objektu LPS a nelze dodržet oddálenou vzdálenost mezi konstrukcí fotovoltaiky a částmi hromosvodu, pak už to není otázka, jestli MET nebo hromosvod. V takové situaci se fotovoltaika musí řešit jako součást ochrany před bleskem. Právě to vychází z logiky souboru ČSN EN 62305 a potvrzuje to i technická specifikace pro SPD u FV, která výslovně odkazuje na EN 62305 kvůli přímým účinkům blesku na stavbu.

Jinými slovy, připojení konstrukce na hromosvod není „možnost navíc“, ale řešení, které nastupuje ve chvíli, kdy to jinak nejde.

4. Samostatný zemnič jen pro fotovoltaiku bez propojení na MET

Tohle je varianta, která někdy vypadá chytře, ale ve skutečnosti umí nadělat problém. Pokud uděláš pro konstrukci vlastní zemnič a nepropojíš ho s hlavním uzemněním objektu, vznikne samostatná zem oddělená od domu.

A právě to jde proti logice společného pospojování a uzemnění podle ČSN 33 2000-5-54. U fotovoltaiky se tím může vytvořit rozdíl potenciálů mezi konstrukcí, domem a technologií. Proto to za správné řešení nepovažuji.

5. Nejhorší varianta je neuzemněná nebo nepospojená konstrukce

Úplně nejhorší možnost je nechat konstrukci panelů bez uzemnění a bez pospojování. To jde proti základní logice ochranných opatření v instalaci i proti požadavkům na uzemnění a ochranné vodiče ve FV části.

Jak bych to seřadil od nejlepší po nejhorší

1. Konstrukce na MET a případně i doplňkový zemnič, ale vše propojené do jednoho společného systému

2. Konstrukce pouze na MET

3. Konstrukce přímo na hromosvod, pokud to vyžaduje návrh podle ČSN EN 62305

4. Samostatný zemnič jen pro fotovoltaiku bez propojení na MET

5. Neuzemněná konstrukce

To nejdůležitější je ale pořád stejné. Nejde o to něco někam připojit. Jde o to, aby byla konstrukce součástí jednoho společného systému objektu a aby při objektu s hromosvodem rozhodl návrh podle ČSN EN 62305, ne pocit.

Na závěr je potřeba říct jednu věc. Tady nejde jen o normy, ale hlavně o bezpečnost. Dobře udělané uzemnění, pospojování a návaznost na ochranu před bleskem mohou cenu celé fotovoltaiky navýšit. Právě na tom ale dnes spousta firem šetří. Za mě je to přitom jedna z nejdůležitějších částí celé instalace, protože právě tady se rozhoduje o tom, jestli systém bude bezpečný a jestli se co nejvíc omezí riziko požáru nebo v horším případě i úrazu.